Zoé je přesně taková, jak já si představuji typickou mladou Francouzku. V jejím stylu se prolíná bohémství a elegance, tváří se něžně a zasněně, ale i s takovou rošťáckou jiskrou Amélie z Montmartru. Sluší jí elegantní kozačky i conversky, roztrhané džíny kombinuje s luxusními doplňky. Hned bych s ní zašel na kávu v nějaké pařížské kavárně.
Hledal jsem překlad názvu blogu Zoi Alalouch - Les babioles de Zoé. Les babioles jsou ozdoby, cetky, tretky apod. Překlad by tedy mohl znít třeba Zoiny cetky. Nebyl jsem si úplně jistý se skloňováním jména Zoe a tak jsem trošku pátral. Narazil jsem na diskuzi o tomto jménu na webu emimino. Letmo jsem tam zahlédl spoustu šíleností, ale jedna mě hodně pobavila:
"Mně se jméno Zoe taky moc líbí, ale dceři bych ho nedala, protože jsme tak měli pojmenovanou vodní dýmku."
Paříž je cítit z každé Zoiny fotografie. Vzpomněl jsem si při té příležitosti na jeden svůj tweet:
Potkal jsem studentku s nápisem Paris na tričku.
"Paříž, jo?" říkám.
"Pařím, ale hned zítra se vrhnu na matiku, pančeli!"
Pokud Vás Zoé Alalouch zaujala tak jako mě, můžete další obrázky a informace najít nejen na jejím webu, ale také na Facebooku, Instagramu nebo Twitteru. Bundu a džíny Levi's a kecky Converse koupíte nejlevněji v e-shopu jeans.cz.
Nedávno jsem narazil na zajímavý projekt z počátku století. Jeho součástí jsou barevné fotografie Paříže před sto lety.
Hudební část dnešního příspěvku logicky musí mít úzkou vazbu na Paříž. V prvním klipu zahraje francouzská kapela Paris Combo skladbu Moi, mon âme, ma conscience, ve druhém Wojtek Mazolewski Quintet z Polska instrumentálku Paris.
Žádné komentáře:
Okomentovat