Ignác Hloh

 "Každý správný muž má mít u sebe nůž." Touhle otřepanou frází bych mohl zahájit dnešní příspěvek, ale neudělám to. Otřepané fráze jsou mi cizí. Takže začnu jinak: "Když nůž, tak od nožíře."

Nožíř, to slovo na mě působí zvláštním způsobem. Slyším v něm údery kladiva na kovadlinu, skřípot broušené oceli, cítím vůni rozžhaveného železa a dřevěného uhlí, vůni dřevěné střenky a vidím v něm kouzlo poctivého řemesla, příběh použitého materiálu nebo zajímavý detail v podobě záměrně zanechaného škrábance či vady dřeva na rukojeti. Tohle všechno dokonalým švýcarským kapesním nožům prostě chybí.

Uvedený přístup odpovídá práci pozoruhodného nožíře Jaroslava Letta, který je známý pod svým pseudonymem Ignác Hloh. Tento samorost tvoří v kovárně, kterou si postavil ze stavebních odpadů v Mladotickém mlýně u Ronova nad Doubravou, nedaleko Čáslavi. Střecha kovárny je zarostlá trávou a uvnitř nenajdete téměř žádnou moderní vymoženost.

Jako materiál používá tento mistr nožíř ledacos. Střepinu z granátu, staré pružiny, podkovy, pilníky apod. Stejně zajímavý je i zbývající materiál. Na obrázku nahoře vlevo je čepel kovaná ze staré podkovy a střenka je vyřezána z dřeva zimostrázu. Nůž vpravo je z vysokouhlíkové oceli, střenku má z ořechu, provázek je vlněný a visí na něm korálek ze sapropelitu.

V úvodu jsem naznačil vazbu mezi mužem a nožem. Není ovšem důvod upírat ženám radost z mistrovského dílka nožířů. Je spousta příležitostí, kdy ženy ocení šikovný kapesní nožík. Nahoře jsou vidět dvě fotografie nože pro ženy.

Mezi noži vytvořené Ignácem Hlohem je možné najít také ty s čepelí z damaškové oceli.

Nože se značkou Hloh je možné získat na různých nožířských akcích, jarmarcích a podobně. Ukázky jeho práce najdete na facebooku nebo na blogu knivesbyhloh.blogspot.cz. Odbornou recenzi dvou nožů je možné najít na webu knife.cz.

Všechny fotografie byly použity s laskavým svolením samotného mistra nožíře.

Jako hudební doprovod k dnešnímu příspěvku jsem zvolil klip se skladbou švédské kapely Hedningarna - Drafur Och Gildur. Myslím si, že píseň o strašlivém souboji trollů a trpaslíků by se mistru nožíři mohla líbit. V klipu se navíc objevují bizarní kováři. Jsou v něm použity záběry z pitoreskního filmu Sampo, který byl v roce 1959 natočen v koprodukci Sovětský svaz/Finsko.

V rockovém základu skladby jsou slyšet dva relativně exotické nástroje. Zpočátku především brumle (mrumle, grumle, židovská harfa...) později potom niněra neboli hurdy-gurdy (na obrázku dole).