Bekovka

Nedávno se na twitteru objevila  kratičká konverzace o etymologii slova bekovka. Bohužel, závěr mě příliš neuspokojil. Jelikož je to má oblíbená pokrývka hlavy, rozhodl jsem se o původu jejího označení v češtině zjistit víc.

Nejprve něco málo o historii bekovky, která je mimo ČR známá především pod označením flat cap, tedy plochá čepice. Vezměme to od konce. Zajímavý pohled na postavení ploché čepice v současnosti přinesl MUDr. Lanc3t:

Placatá čepice je přehazovačka 21. století.

— Lancet (@Lanc3t) June 12, 2015

Je vidět, že pan doktor tak úplně nezná starosti mužů, kterým příroda vložila do vínku znak pronikavé mužnosti v podobě holé lebky. Každou dešťovou kapku, každý ostrý sluneční paprsek, každý ranní mrazík vnímá takový muž zcela odlišně, než nějaký věčně nedospělý kudrnáč.

C. Preston Roberts - The Hustler

Lékař by, dle mého názoru, měl plochou čepici doporučovat, nikoli její významnou roli znevažovat. Byly doby, kdy nošení ploché čepice dokonce nařizoval zákon. Nebylo to ovšem ze zdravotních důvodů. Alžběta I., královna Anglie a Irska, prosadila v roce 1571 zákon, který přikazoval všem mužům nosit v neděli a ve svátky vlněnou pokrývku hlavy. Chtěla tak podpořit domácí spotřebu vlny.

A man with a red neckerchief and flat hat

Irové zpočátku přistupovali k plnění zákona se značnou nevolí, ale časem se plochá čepice stala typickou součástí oděvu právě pro irské pracující. Kořeny vzniku ploché čepice se většinou hledají v severní středověké Anglii. Odsud se pak mimo Irska rozšířily do celého světa a mezi všechny sociální skupiny. Zájemce o podrobnější exkurzi do historie ploché čepice odkazuji třeba na článek webu Waremakers.

S článkem přišel Vít Maryška právě v oné konverzaci o původu českého výrazu "bekovka". Tím se tedy vraťme k původnímu záměru dnešního příspěvku. "Fanynka opery" přišla s teorií, že by termín "bekovka" mohl být germanismem a souviset s tím, že plochá čepice byla mj. pokrývkou hlavy pekařů. To by odpovídalo i tomu, že anglický termín "baker boy" je synonymem spojení "flat cap".

Jiná teorie tvrdí, že bekovka získala svůj název podle herce Josefa Beka, který ji s oblibou nosil. Blog módního webu sekora.cz tvrdí, že se bekovka jmenuje podle polského ministra zahraničí Józefa Becka, Na rozdíl od Josefa Beka Józefa Becka nikde na internetu v ploché čepici nenajdete, takže je to poněkud nepodložené tvrzení. K výsledku nakonec vede "papírový" zdroj informací - Slovník nespisovné češtiny.

C. Preston Roberts-Untitled

Slovník nespisovné češtiny říká: Slovo "bekovka" vychází ze jména čepičáře ve Vodičkově ulici v Praze Andrease Beka.
(HUGO, Jan. Slovník nespisovné češtiny: argot, slangy a obecná mluva od nejstarších dob po současnost : historie a původ slov. Praha: Maxdorf, 2006. ISBN 80-7345-086-0.)
Slovník odkazuje na článek Boženy Zimové O řeči starého Podskalí - rázovité zaniklé osady na pravém břehu Vltavy mezi dnešním Jiráskovým a Železničním mostem.

Podskalská celnice

Božena Zimová zachycuje jazykové útvary této pražské čtvrti z 19. a 20. století, konkrétně: "Na těle měli kajdu, dlouhé kalhoty zvané hamburačky, boty kolenáče s patkou a na hlavách čepice bekovky nebo placky. [...] Čepice bila tag zvaná bekofka, ti ďelal čepičář ve Voďičkovej ulici a menoval se Andreás Bek, proto se menovala bekofka. [..] Pag bili placki, to bili placatí čepice se šťitkem, bílá na leto, na zimu ze sukna."

Myslím si, že tím bychom mohli pátrání po etymologii slova bekovka uzavřít a pustit si nějakou muziku.

Začněme chlapíkem, ke kterému placatá čepice neodmyslitelně patří. Briana Johnsona si bez jeho typické "new boy" čapky těžko představit.

Tahle image je ovšem typická až pro jeho kariéru v AC/DC. V glam rockové kapele Geordie zpíval ještě bez "bekovky".

S Geordie si zahrál znovu třeba v roce 2001 ve slavném fláku Black Dog od Led Zeppelin. Tady už bez ústrojové nekázně.

Nakonec nemůže chybět nějaký klasický kousek s AC/DC. Já mám nejraději Highway to Hell, co vy?

Jinak tedy doufám, že zdravotní stav Brianovi dovolí přece jen ještě někdy před fanoušky vystoupit.

Také u nás máme muzikanta, kterého jen tak neuvidíte bez typické bekovky. Jde o vynikajícího jazzmana Jiřího Stivína.

Vybrat něco z bohaté Stivínovy tvorby je těžké. Vydal spoustu zajímavých desek se spoustou zajímavých lidí. Nakonec jsem zvolil čerstvou miniaturu z festivalu Jazzinec 2016. 

A když už takhle skáčeme mezi hudebními žánry, ještě jeden velký skok. V poslední době je možné v placaté čepici vidět Keitha Flinta z Prodigy. 

Vybral jsem hit, který mám od Prodigy nejraději - Voodoo People. Volume doprava!