pátek 17. srpna 2018

Týden laskavosti

Týden laskavosti je dílo mistra jménem Max Ernst. Informace o něm najdete třeba zde, zde a zde.

Na úvodním obrázku vidíte můj pokus napodobit jednu z jeho koláží. Výsledek můžete porovnat s originálem.


Oproti mistrovi mám obrovskou výhodu. Mám k dispozici mnohem více techniky a mohu pro koláže používat také další média. Trochu to připomíná akci, kterou jsem kdysi realizoval. Byl to festival pro všechny smysly. Na festivalu jsem pomocí dataprojektoru promítal obrázky, pouštěl jsem hudbu, připravoval různá jídla a nechal na zúčastněné působit různé vůně a pachy.
Tak nějak chci pojmout také svůj Týden laskavosti. Začínám sobotou a doufám, že se mi podaří udržet vysoko nastavenou laťku.
Doporučuji čtenářům postupovat tak, že si na každý den vyhradí jeden den. Mohou si připravit k jídlu doporučenou potravinu, pustit doporučenou muziku, podívat se na doporučené obrázky, provonět dům nebo byt doporučenou vůní, nechat se od někoho pohladit, pošimrat nebo praštit pěstí, přečíst si říkanku nebo povídání...

Sobota




Jednou jsme byli v Olomouci na festivalu Vlnobytí. Byla to v osmdesátých letech skvělá akce, která byla nasycena vůní rebelie. Mimo mnoha jiných zajímavých kapel tam tenkrát vystupovala Iva Bittová s Pavlem Fajtem. Seděl jsem v hledíšti vysoko a daleko od jeviště, ale nemohl jsem si nevšimnout svojí tehdejší manželky, kterak rozmlouvá s Ivou Bittovou. Hladila ji něžně po ruce a obě se usmívaly..
Po ukončení akce jsem ji vyzpovídal a dozvěděl jsem, že Ivu pozvala do Vrbna pod Pradědem na chaloupku, kterou tam postavil táta. Tatínek totiž kdysi vystupoval s folklorním souborem, který vedl otec Ivy Bittové, Koloman Bitto.
Chystali jsme společně chaloupku na přivítání umělkyně. Já tenkrát poslouchal hudbu, která byla blízká tvorbě téhle dvojice. Chystal jsem se vytvořit umělecké dílo, které by (ledabyle pohozené) chaloupku zdobilo. Měla to být hlava muže, který by měl místo vlasu hřebíky. Hlavu jsem vytesal ze dřeva, ale hřebíky už do ní nezatloukl. Ta hlava v chaloupce pořád je.
Český underground tenkrát představoval také Mikoláš Chadima a jeho MCh Band. V české vsuvce nemůže chybět.

První parfém jsem dostal od maminky. Udělal mi velkou radost. Rád pěkně voním a rád se pěkně oblékám. To mám po ní. Mnohem víc na mamince oceňuji lásku k literatuře, kterou jsem po ní zdědil. Rád nejen čtu, ale také píši. Většina čtenářů už to ví, proto se o tom nebudu nějak rozepisovat. Maminko, děkuji, že jsi mě přímo i nepřímo vedla k literatuře.



Biester

(Ivan Wernisch)

der Pfarrer
aus Motorrader
mit zwei anderen Koffer Priester
Biester
????

http://naslapuju.blogspot.com/



K obědu jsme dnes měli svíčkovou s knedlíkem.


Pepř černý



Havran


Nad zasmušilým městem letí havran
a pozoruje zoufalé modré oči 
zahradních bazénů
Mlhavo
pochmurno
hrobové ticho
I havran se tu bojí krákat


Havranová havrana kárá:
"Krá, krá, nevermore!"


Zlatý mládežník

Matinka synka kárá:
„Už zase nová kára?“
Chlapec se statečně brání:
„Uškudlil jsem si na ni!“
„No to je teda úděsné
asi ti snížím kapesné!“ 






Předchozí písnička mi připomněla vzpomínku přes dvacet let starou. Bydleli jsme s bývalou manželkou a dvěma syny v bytě, který byl v nádražní budově. Neměli jsme okna do kolejiště, ale zvuk vlaků a hlášení jejich příjezdu a odjezdu se nedal přeslechnout. Měl jsem tenkrát CD, na kterém tahle skladba byla. CD je vidět na další fotografii. Skladba, která je na videu mne najednou roztančila a já vzal do náruče jednoho ze synů a tančil s ním po pokoji. Dodnes, když tu skladbu slyším, držím syna (dávno už mě oba přerostli) v naručí a tančím.





Vede-li tě skuhrající havran, dojdeš k mršině. Arabské přísloví.

Když jsem obrázek CD zadal do vyhledávače, objevil se mi snímek Andulky vlnkované.


Ne, nezapomněl jsem na to, že tohle je fešnblog. Na konci každého dne vložím fotku mojí maličkosti a okomentuji ji.

Na této fotce mám oblíbenou košili a oblíbenou bekovku. Košile je z http://timeoutjeans.com/ a bekovka z http://www.jirchaart.cz/

Neděle








Růže





Špatné není udělat si něco z dýně. My máme doma pár takových. Jedna vypadá jako obří hruška.


William Seward Burroughs využíval ve svých textech metodu střihu. Vytvářel tak jakési textové "koláže". Já se pokusil využít koláže textů ve svém posledním příspěvku. Bylo to povídání o impresionistech, ale do textu jsem propašoval jiný text. Pokud někdo tuto pašeráčtinu odhalil má velkou pochvalu.
Dnes je možné najít tuto metodu u známého českého mistra.

Tvořím koláže ze slov, která spolu nijak nesouvisí. Tvořím věty, které spolu nějak nesou vizi.



 Nator Atomi (@natoratomi) nedávno psal, že by rád slyšel hudbu, kterou bych vytvořil já. Něco málo jsem o tom napsal v příspěvku Portrét Christiana Thörensteina.

Touretteův syndrom

Jeden chlapík z Kynžvartu
měl prý syndrom Touretteův
Pak mu jednou přines pošťák
vyjádření MUDr. Čecha
že je obyčejný sprosťák
a ať toho rychle nechá

Diagnóza



Podezírali ho z koprolálie

než zjistili

že je obyčejný sprosťák

Trable s malým bokem


Kobyla má malý blok

už to s ní řeší psycholog

každou chvíli někde naráží

na připomínky ke své vizáži




Their little magical world .. by Svetlana Golubenko on 500px.com

Dnes budeme mít na oběd poctivý gulášek. Já si dám guláš se šesti knedlama ja?











Frantíci se nám tady poskládali pěkně barevně. Škoda, že jich není sedm. Hmm. Tak já ještě něco vymyslím.





Kde je láska, je také bolest. Španělské přísloví








Na hlavě mám bekovku z https://www.bekoff.cz/cs/ a košili z https://www.jeans.cz/.

Pondělí


Na základní škole, na gymnáziu i na škole vysoké jsem měl ve třídě dvojčata. NZŠ i na gymnáziu to byla děvčata. Na VŠ to byli kluci, které si učitelé docela pletli. Další spolužák byl takový podsaditý pořízek. Dělali jsme v tělocviku nějaké testy fyzické znalosti, Já byl malý hubeňour, ale měl jsem poměrně velké svaly a když jsem měl dělat shybu, byl jsem k nezastavení.
Pořízek (bohužel si už nepamatuji jeho jméno) se pověsil na hrazdu a visel. Neudělal jeden jediný shyb.

Na oběd jsme dnes měli kuřecí kousky na pórku s hranolkami. Možná taky ne...



Bergamot



Sex v Aši


U silnice skrze Aš
souložil pár à la vache
Kolemjdoucí říká suše:
„Misionář byl by touché
(pokud přicházíte z buše!")

Sex and Love without Rock 'n' Roll


Chtěl jí to sdělit písní
byl však v časové tísni
zvolil proto stručný verš
pojďme na to, nebo běž!







Když jsem do vyhledávání podle obrázku zadal obal CD Debile Menthol, dostal jsem následující výsledek:


Když se budeš trefovat do každého štěkajícího psa, do cíle nedojdeš. Turecké přísloví



Na hlavě mám bekovku z http://www.jirchaart.cz/ a košili Viadi Polo z https://www.getfashion.cz/

Úterý

Ve stejném městě jako dvojčata z VŠ bydlela jedna holka, na kterou mám lehce bizarní vzpomínku. Byli jsme se spolužáky na chmelové brigádě. Jednou v noci jsem se probudil a viděl živé porno. Jeden ze spolubydlících ležel na zádech a na něm seděla holka, která měla mimořádně vyvinuté poprsí. Byla to ta, která žila ve stejném městě jako spolužáci - dvojčata. Její postava byla srovnatelná s dámou na dalším snímku.


Jezra Matthews není žádná pornohvězda. Je to kamarádka - fešnblogerka. Na její blog se můžete podívat zde: http://www.jezram.com/

Jasmín nahokvětý

Milenci

Milenci
v nahém objetí

Japonští kapři
zápasí s čínským drakem

Severojižní objetí


V sevření seveřanky jižan jihne








Na oběd dnes mám pravou neapolskou pizzu.


Není nutné vypít celé moře, abychom zjistili, že je slané! Korejské přísloví





Na hlavě mám bekovku Lee z https://www.jeans.cz/ a košili z https://www.glo-story.com/.

Středa

Můj nejoblíbenější parfém JOOP! NIGHTFLIGHT

Vzpomínka na přívětivější roční obdobíÍ


Když cesta je cíl...


Objímat stromy


Asi bych chodil
objímat stromy
pokud bych věděl
že o to stojí







Na základní škole mě učil "dílny" starší pan učitel. Jednou jsem mu pomáhal na hoblovačce. Pouze jsem držel prkno a on prkno posouval a hobloval. Najednou nějak špatně šáhl a hoblovačka mu uhoblovala prst. Z prstu crčela krev a já měl co dělat, abych neomdlel. Učitel hledal něco na zastavení krve a s rukou v nějakém hadru běžel pro pomoc. Prst mu nezachránili, ale život ano. Z hoblovačky jsem potom měl mnohem větší strach než dříve.





Na oběd jsme dnes měli výbornou zeleninovou pelévku.




Zde mám na hlavě italskou bekovku z https://www.anytra.cz/ a košili z Indonésie.

Čvrtek

Levandule lékařská (Lavandula angustifolia)



Bílá paní


V šeru strašidelné ruiny
přepadl ho přízrak rujný



( | )

Když požádáš paní Mandu
ukáže ti panímandu

Na gymnáziu jsem jednou dostal ředitelskou důtku. Bylo to za "úmyslné narušení průběhu branného závodu" Běželi jsme předposlední. Bylo nás ve třídě plné holek pět kluků a tvořili jsme jedno druýstvo. Za námi běžely holky ze čtvrťáku. Rozhodli jsme se, že je trochu poškádlíme. Fáborky, které tvořily trasu, jsme rozvěsili tak, že čtvrťačky doběhli do cíle až po několika hodinách. My jsme do cíle vběhli s úsměvem. Ten nás přešel po exemplárním trestu. Ředitel nás bičoval důtkami. Na provedení trestu už si nevzpomínám.



Kožená bekovka z brněnské tržnice a košile Wrangler z https://www.jeans.cz/

Pátek











Lars Kepler je u nás doma velmi oblíbeným autorem. Je zajímavé, že to vlastně není autor, ale pseudonym dvou manželů. Při vytváření spojili část přijmení "otce" severské detektivky a příjmení německého mága J. Keplera. Jak vznikla severská detektivka, vědí čtenáři tohoto příspěvku mnohem lépe. 

Nebudu uražený a předložím vám dokumenty, které souvisí s tím, jak vzniklo jméno Lars Kepler.


Johannes Kepler
Zde jsou manželé Alexandra Coelho Ahndorilová  a Alexander Ahndoril. Žijí ve Stockholmu a mají tři dcery.



V Praze je následující socha. Není to Marx a Engels ani Kim Ir-sen a Kim Čong-un, ale Tycho Brahe a Johannes Kepler.


Obyčejné příběhy neobyčejných


Tak jak z hvězd vyčetl
dnes domácnost je tichá
u astrologa Tycha


Na závěr ještě hudební příspěvek. Já měl rád první alba Pink Floyd. S kamarádem, který také dostal ředitelskou důtku, jsme si pořídili album Ummagumma. To je úžasné album srovnatelné s tím, co dělali členové hnutí Rock in Opposition. Kamarád měl tohle dvojalbum já dvojalbum A Nice Pair.





Vlny


Vzduch se zavlnil,
zavoněl bergamot,
jasmín, růže...
V jediném ohnisku
střetly se zraky jinocha,
chlapce, muže... 

Smyslná


To světlo!
Ta vůně!
To ticho!
Dopřej mi dotyk
dovol mi ochutnat


Smrž a plž


Povídá smrž plži:
"Odpověď mi dlužíš!"
Slimák s hubou plnou
odpověď má opatrnou:
"Už jsem to řek celé,
nevím, co tě žere!"



Neviditelná bekovka https://www.armani.com a košile  https://www.calvinklein.cz/


Veškerou hudbu dnes obstarali muzikanti spojení s hnutím Rock in Opposition. Zbytek jsem zmínil v posledním povídání.  Celou tu bandu je těžké zahrnout do několika řádků. Můžete se mrknout na jejich web: https://www.rermegacorp.com/ Jejich "šéf" na konci minulého století v Brně řekl:  „Téměř vše, co jsem v tomto století slyšel, byly jen špatné kopie něčeho z let šedesátých, sedmdesátých nebo osmdesátých. Devadesátá léta se zatím nedočkala revivalu, protože jejich éra ještě neskončila: rap a hip-hop se pořád melou dokola, k tomu je tu víc ukňučeného popu, víc laptopového pískání a bručení, ohlušujících forte a šeptavých tišin, skladeb, kde se žvaní, praská to, šumí a brumí. Většina neakustické hudby 21.století nemá hlavu a patu. Jazz skončil už dávno a také jen reprodukuje svou minulost. Až donedávna byla hudba lidským jazykem. Tento charakter se s pokračující mechanizací lidského života začíná ztrácet. Podobně jako ve výtvarném umění se koncept zdá být jistější než podstata – jestliže zanícení je nahrazeno teoretizováním nebo pohodlným konzumem.“

Já s ním, bohužel, musím souhlasit. Tohle byl příspěvek, kterým končím s experimenty. Příště se pokusím vrátit do šedesátých let a něco z nich okopírovat.

Na úplný závěr ještě jedna písnička. Moje přítelkyně "moji" hudbu nemiluje. Má jiný vkus. Protože ji mám moc rád, pustím na závěr něco, co se líbí jí. Ráda si poslechne Madonnu. Má doma dvě CD a jeden klip, který se líbí i mně, na závěr pustím.


Žádné komentáře:

Okomentovat