pátek 31. srpna 2018

Podprůměrný napichovač

Dnešní příspěvek jsem napsal v roce 1990. Mám na to důvěryhodného svědka. Do jisté míry jsem předpověděl vznik zařízení na "vytvoření" virtuální reality. V příspěvku jsem přístroj nazval VRman (Virtual Reality Man) . Protože se mi nelíbí, když se v reklamách a také jinde objevují nečeské názvy, rozhodl jsem se použít v názvu něco vyloženě českého. Použil jsem (doufám) všechna česká diakritická znaménka.
Zároveň jsem za text vložil české dámy, českou muziku a staré pohlednice z Moravy. Text jsem nechal v původní podobě. Jen já jsem v podobě současné. Na očích mám moderní verzi brýlí na zobrazování virtuální reality.

Na úplném závěru dnešního příspěvku bude ještě jedna moje fotografie.


Ano, mám holou hlavu. Dnes jsem se dozvěděl (v jaké knize?), že tělo se zbavuje nepotřebných věcí, aby se mohlo soustředit na ty důležitější. Já mám třeba hodně velkou hlavu, aby v ní byl prostor pro geniální mozek.
Stará verze takových brýlí se dá koupit třeba na Alze  od toho protivného zeleného skřeta a vypadá nějak takto.

...Marek ležel naznak a dobře se mu dýchalo, neboť měl paže natažené podél hlavy a tak se mu rozepjatý hrudník zvedal a klesal volněji a nabíral více vzduchu než dříve, když ležel přivázán k bachmatovu hřbetu.Rukama však nemohl pohybovat, měl je nad hlavou přivázány k dubovému pni za zády a obtočeny slámou namočenou ve smole...

" doprdele, co je zase tohle?", ulevila si Nora, hledíc nevěřícně na monitor.

...Marek si hned domyslil, proč to učinili, ale v tom okamžiku zpozoroval další přípravy, které oznamovaly, že jeho muka budou dlouhá a krutá.Byl svlečen od pasu až k chodidlům - když trochu pozvedl hlavu, spatřil mezi svými nahými koleny sekyrou právě přitesané ostří kůlu.Silnější konec kůlu byl opřen o kmen stromu.Od obou Markových nohou vedl provaz končící rozvorou, k níž byl zapřažen kůň. V záři pochodní viděl Marek pouze koňské zadky a kousek dál dva vojáky, kteří zřejmě drželi koně za uzdu... "

Áha, už tomu rozumím, to bude nějakej ten jejich román, asi historickej a tentokrát v elektronické podobě", oddechla si Nora.

...koně vykročili: napjaté provazy zatáhly Marka za nohy.Na okamžik se jeho tělo sunulo po zemi a narazilo na špičaté ostří. Ostří se do něho začalo hroužit a dělo se cosi strašného, cosi , co se příčilo celé lidské povaze i citům.Nešťastníkovi kosti se rozestupovaly, tělo se trhalo na dvě části,nevýslovná bolest , tak strašlivá, až hraničila s nestvůrnou rozkoší, pronikala veškerou jeho bytostí. Kůl se nořil hlouběji a hlouběji...

" Ne, to bude krvavý román..."

... vojáci rychle vypřáhli koně, pak pozvedli kůl, jeho silný konec zapustili do předem připravené jámy a začali jej zasypávat hlínou.
...Markovi poklesla hlava na prsa, rty se mlaskavě pohybovaly, jako by cosi přežvykoval a ochutnával, cítil teď velikou slabost a viděl před sebou nesmírnou bělavou mlhu, která jej bůhvíproč děsila, ale v té mlze ještě rozeznával tváře strážmistra i dragounů, věděl, že je na kůlu, že se tíhou svého těla stále hloub a hloub nabodává na ostří....

v tu chvíli si Marek z hlavy strhl VRmana a nebezpečně prudce se tak vrhnul do skutečné reality.Mezi nohama ještě cítil závan předchozí virtuální bolesti a slasti současně a nebyl si jistý, zda lituje, nebo je rád, že tenhle disk nevyzkoušel až do konce....

" Houby krvák, sci-fi je to", usoudila Nora.

....Marek dostal obrovskou žízeň.

" Noró!",.... "Počkat, to je co?", zalekla se Nora "jsem snad já součástí něčeho takového....?".
Noru přepadl podivný pocit a několika automatickými pohyby myší vypnula počítač. Když monitor pohasínal, nedokázala se však zbavit pocitu, že se sama ztrácí někde v nedozírných hloubkách matrixu...


Noru Fridrichovou sem dávám nejen proto, že je to krásná dáma. V mé povídce má vedlejší roli jako Nora.


Danu Batulkovou mám už navždy zapsanou jako dámu, která mi ukázala poprsí. Na VŠ jsem byl na představení podle knihy Alekseje Kazanceva: Ó, velký Buddho, pomoz jim! Jednu z rolí tam hrála Dana. V jedné scéně si roztrhla tričko a obnažila si ňadra.


Malý malinový nelimerik

Jeden muž z Malína
byl příliš malý na
takové úklady
chytl se na vnady
a jako malinu
spolkla ho "Halina"


Míšu Kuklovou jsem jednou potkal v Praze. Překvapilo mě, jak je maličká a jak je hezounká. Taková pěkná malá rošťanda to je. Akorát teda ti chlapi, které si vybírá...


Paní Rottrová se mi vždy hodně líbila jako zpěvačka, ale také jako pěkná dáma. Mezi hudbou z ČR nemůže chybět hit, který je coververzí písně samotných Black Sabbath.


Také z Marie Doležalové vyrostla pěkná krasavice. V Comebacku to bylo roztomilé trdlo a potom rozkvetla do krásy.


Pam Grier je výjimkou z českých krasavic. Těch výjimek je v dnešním příspěvku celá řada. Tomu, kdo je všechny najde uděluji vyznamenání.



Zámek ve Velkých Losinách


Praděd od Petrových kamenů

Budova pivovaru v městečku Frankstadt an der Mährischen Grenzbahn Kousek od našeho domečku 

Vřesová studánka


Nikde jsem na historické pohlednici nenašel historickou pohlednici Jelení studánky. Mám o ní přitom hezký příběh. Jako malý kluk jsem běhával na lyžích. To už jsem o sobě asi psal. Jednou jsme během tréninku putovali na běžkách přes hlavní hřeben. Z Ovčárny jsme jeli na Jelení studánku. Když jsme z dálky zahlédli stavbu Jelení studánky, trenér (pan Novotný) řekl synovi Mirkovi, aby jel napřed a obědnal u kellnera čaj pro všechny. Já se domníval, že jde o nějakého pana Kellnera a těšil se na něco teplého a dobrého. Když jsme dorazilli na místo a zjistili, že se jedná o neútulnou útulnu, málem jsem omdlel. Celou cestu zpět jsme dál mrzli a ploužili se vyčerpaní a zoufalí. Pouze pan Novotný se usmíval pod fousy. Opravdu měl plnovous.





Tato pohlednice není z naší zemičky. Kdo uhádne, odkud je, má body navíc.



Šumperk

Šumperk

Šumperk



Jules Verne

Kdyby žil
pan Verne Jules
zdali by pomádu použil


Hudební okénko


Kapelu Julverne sem dávám proto, že se drze považuji za takového malého Julese Verna. Předpověděl jsem přece brýle k zobrazování virtuální reality!













Na snímku jsem bez brýlí, bez slamáku z Kuby. Kalhoty jsou ze společnosti s. Oliver a mikina od společnosti Husky. Boty nejsou vidět, ale mám obyčejné botky na zahradu (gardensexuálky)

Znovu bych chtěl připomenout, že píši román. Hledám někoho, kdo mi s tím pomůže. Nechci román vydat s využitím "Startovače". Chci normální vydavatelství. Prozradím zatím jen název: Prst je motor!

Žádné komentáře:

Okomentovat