sobota 18. srpna 2018

Jedovatý prst

Dnes ráno jsem se rozhodl, že provedu opak digitální detoxikace. Chci udělat v prvé řadě krok k odstranění všech nečeských termínů. Zatím se pokusím vyloučit všechno nečeské z nadpisů svých příspěvků. 
Překladem digitální detoxikace do češtiny vznikl název dnešního příspěvku.
Dalším krokem pak bude to, že se vám naprosto odhalím. Budu svůj život zaznamenávat sekundu po sekundě a každou sekundu budu sdílet na blogu a na všech sociálních sítí, u kterých mám účet. Začínáme.

Jak je vidět z obrázku. Probral jsem se přesně o půl šesté v roce 1902 v New Yorku na hlavním nádraží. Prošel jsem si  Manhattan. Tam jsem chodil zhruba 36 hodin.


Pozoroval jsem cvrkot v barech a na ulici.


Po tom několikahodinovém trmácení se jsem byl dost unavený a taky jsem měl potřebu vyzpovídat se ze všech hříchů, kterých jsem se na cesté dopustil.


Vrátil jsem se do Nového Malína a ještě stihl procházku s Niki. Chodíme kolem takového obrovského smrku. Až budu příště v New Yourku, navrhnu starostovi, že by si smrk mohli pokácet a odvést na Manhattan.


Ten smrk je skvělý. Stojí uprostřed zástavby a je vysoký až do nebe. Sedí na něm banda ptáků a cvrlikají tak, že je to slyšet až do našeho domečku. Lidé v domech pod smrkem musí být z toho věčného cvrlikání a chichotání ucvrlikaní a uchichotaní.






Žádné komentáře:

Okomentovat