neděle 17. července 2016

Generátor prchavých okamžiků

V těchto dnech jsem zahájil distribuci sbírky textových miniatur - Generátor prchavých okamžiků.


Nechci zde opakovat to, co jsem psal o knize v průběhu kampaně, která probíhala na "Startovači". Rád bych uvedl pár věcí, o kterých jsem se tam nezmiňoval a mohly by zajímat budoucí čtenáře knihy a stejně tak čtenáře blogu.



Vydáním knížky jsem si splnil sen, který jsem měl bez přehánění od malička. První "knihu" jsem napsal už na základní škole. U sousedů jsme se dvěma kamarády našli dva sešity jejich staršího bratra. Jedním byl deník plný erotiky, druhým sci-fi povídky. První sešit mnou trošičku otřásl, druhý mě inspiroval k vlastní tvorbě. Začal jsem psát o tom, jak pár "hrdinů z planety Země" bloudí vesmírem a mydlí nejrůznější mimozemšťany.


Pak jsem se chvíli věnoval hudební žurnalistice. Vytvářel jsem si imaginární rockové kapely, kreslil a psal o jejich koncertech a výstřelcích, navrhoval obaly alb. Vzpomenu si už pouze na jednu z kapel, která se jmenovala Malleus (Kladivo) a natočila album Malleus Maleficarum (Kladivo na čarodějnice). Tenkrát mě dost zaujala kniha o čarodějnických procesech ve světě i v ČR a také román Václava Kaplického a film Otakara Vávry.


Později jsem se pustil do fantasy. Ovlivněn Hobitem (Pán prstenů vyšel česky mnohem později) vytvořil jsem si imaginární svět, ve kterém můj hrdina hledal krasavici, kterou unesli dochrodoti - špinaví a násilničtí tvorové.


Na gymnáziu jsem se začal pokoušet o poezii a od prvního ročníku dával najevo, že bych chtěl dělat žurnalistiku. Výchovný poradce mi to vymluvil (tenkrát ještě měli velkou moc) a já na VŠ vystudoval matematiku. Dvakrát se mi později poštěstilo k žurnalistice oklikou dostat. Dva roky jsem psal sloupek v regionálním týdeníku Region a rok pro měsíčník 2B3. 


Potřebu občas něco někam napsat mám pořád. Měl jsem blog o muzice, podobu blogu měl Generátor prchavých okamžiků, prakticky každý den vymyslím nějakou ptákovinu na twitter, každé pondělí teď píšu text k Vibeke Björgen a každou neděli tenhle "fashion blog." Á propos, "fashion blog":

Bekovka - Bekoff
Sako - Montego
Triko - Lidl
Džíny - Levi's - jeans.cz
Taška - Lee - jeans.cz

Dnes mám pokoj zavalený knihami, obálkami, balicí folií apod. a snažím se dát dohromady balíčky pro všechny, kdo si knihu v rámci kampaně na Startovači objednali. Na obrázku je obsah balíčku pro jednoho z nich (v kategorii sponzor).


Rád bych tady napravil jedno drobné nedopatření. Jako mecenáši jsou v knize uvedeni Milan Jánský a společnost FoxCom. V případě společnosti FoxCom se do poděkování nevlezlo jejich logo. Rád bych to napravil alespoň touhle cestou. 


Kniha by nevypadala tak, jak vypadá, kdyby nebylo Radka Petříka, který se postupně stal rovnocenným spoluautorem. Pozoruhodná je na tomhle spoluautorství skutečnost, že jsme se s Radkem setkali teprve nedávno - ve chvíli, kdy už byla kniha v tisku.


Fotil nás vodák, který měl už docela zamlžený zrak, takže fotka za moc nestojí. Pro fanynky Generátoru přikládám ještě Radkovu fotografii od profesionála. Z jeho oficiálního webu radecho.com.
To, že naše spolupráce probíhala bez průběžného osobního kontaktu se nakonec ukázalo jako velmi zajímavé. Radka jsem při jeho práci na grafické podobě knihy nijak neomezoval, nikam nesměroval. Do hotových návrhů jsem pak zasahoval minimálně, neboť mě vždy velmi příjemně překvapily. Radek mé texty vždy nějak obohatil. Zajímavé bylo to, jak vybíral texty na dvoustrany a graficky je propojoval. Za všechny jen jeden jediný příklad.


Text K. a Frída byl původně jen takovou pseudointelektuální slovní hříčkou. Absolutní rým, K. a Frída z Kafkova Zámku, spojení s Frídou Kahlo. Radek tuhle hříčku propojil s jinou a rázem má dvoustrana další rozměr. Frída Kahlo, její utrpení a vášeň...

No nic, já jdu pokračovat v balení a distribuci. :-)

V hudební části jsem chtěl udělat průřez tím, co mne kdy nějak zásadně ovlivnilo. Bylo by toho ovšem tolik, že by to několikanásobně přesáhlo běžný rozsah příspěvku. Uvedu tedy nakonec jediný klip, který jsem kdysi jmenoval v anketě, kde jsem měl vybrat jeden jediný, nejoblíbenější hudební kousek:
Emma Härdelin, Garmarna - Gamen



2 komentáře:

  1. Dobry den, posilam zpravu ve jmenu svoji sestry Zuzky Kusbachove. Prisel GPO. Bohuzel sestricka mela v dubnu autonehodu a zemrela. Takze vam osobne nepodekuje. Dekujeme za ni, na rodinnem obede se Vase basne velmi libily.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den, tak to je mi moc líto. Přeji upřímnou soustrast. Já knihu m.j. věnoval svému tatínkovi, který ovšem během přípravy zemřel po dlouhé nemoci. Vím tedy, jak moc ztráta blízké osoby bolí. Snad, jak uvádíte, přinesly moje texty aspoň trochu dobré nálady na rodinný oběd, který byl určitě ztrátou sestřičky pořád ještě poznamenaný. Minulý týden jsme měli rodinnou oslavu mých narozenin a vydání knihy a také jsme na tatínka zavzpomínali. Ještě jednou opakuji, že mě je Vaší ztráty upřímně líto. Marek Nawrath

      Vymazat