Titulek dnešního příspěvku jsem nevymyslel sám; Wallets & Whiskey je název webu, který přináší tipy na nejrůznější nezbytnosti pro správné chlapy.
To spojení se mi hodně líbí a ten web rovněž. Hned jsem si tam vybral peněženku, náramek, pulovr, boty... No, nakonec jsem se rozhodl, že bych měl začít obsahem té peněženky, vše, co web doporučuje, odpovídá svojí cenou kvalitě.
To spojení peněženky a whiskey mě inspirovalo k následující scéně z filmu noir:
V temném zakouřeném zapadáku stojí u baru tajemný muž.
"Ještě jednu pane?" ptá se barman a v ruce drží láhev whiskey Jack Daniel´s.
"Jsem švorc, barmane," odvětí muž a zamává mu před nosem prázdnou peněženkou.
"Pěkná peněženka," říká klidně barman, "za tu by ještě pár panáků bylo."
Kamera zabírá detail tváře tajemného muže. Je vidět, jak se v jeho hlavě pere touha po další sklence a představa, že by se měl rozloučit s tím oblíbeným kouskem kůže.
"Celou láhev!" řekne náhle rezolutně, hodí prázdnou peněženku k prázdné sklence a aby zakryl svoje rozrušení, začne si hrát se zapalovačem.
Ten zapalovač Zippo Jack Daniels z příběhu je také mezi tipy na webu Wallets & Whiskey. Momentálně je za velmi solidních $26,33.
Tím se dostáváme k druhé části názvu webu a dnešního příspěvku. Whiskey ani whisky web nenabízí, ale na jejich profilu na Instagramu je v tomhle směru spousta inspirace.
S whisk(e)y se mi pojí jedna vzpomínka. Když se před lety poprvé ženil kamarád, pojali jsme s ostatními kamarády účast na svatbě velmi zodpovědně. Půjčili jsme si "nóbl" oblečení a dorazili na obřad jako správní gentlemani. (Na fotografii jsem ten ve fraku a s cylindrem).
Na svatební hostině nás pak čekalo poděkování za zodpovědný přístup v podobě hojnosti jídla a pití. Bohužel v sortimentu pití byl jistý problém. Rodiče nevěsty a ženicha usoudili, že budeme nadšení z broskvové vodky, která v té době zažívala nezasloužený boom pod názvem "hopsinková šťáva".
Odmítli jsme popíjet něco tak plebejského a přesunuli se k baru.
Nikdy v životě jsem neochutnal tolik různých druhů whisky a whiskey jako tehdy. Jen pořadatelé byli trochu zaskočeni při uklízení nedotčených lahví peach vodky a placení účtu, ve kterém se objevila nečekaná položka.
Když se řekne whiskey, vybaví se mi dvě hudební skladby: Jockey Full Of Bourbon od Toma Waitse a Alabama Song, kde se zpívá:
Well, show me the way
To the next whiskey bar
Oh, don't ask why
Oh, don't ask why
Text napsala pro Bertolta Brechta Elisabeth Hauptmann a zhudebnil jej Kurt Weill. Píseň měl v repertoáru třeba David Bowie. Mně se hodně líbí v podání industriální švýcarské kapely Young Gods.
Zřejmě nejznámější je verze Jima Morrisona a Doors.
Young Gods natočili celé album se skladbami Kurta Weila. Zajímavé je tohle vystoupení s Mikem Pattonem z Faith No More: September Song.
Velmi příjemně mě překvapila muzikantka Sara Grace a její funky verze "Chlápka plnýho bourbonu".
Žádné komentáře:
Okomentovat