pondělí 20. března 2017

Jarní plískanice

Před nedávnem jsem se nedopatřením stal šéfreaktorem magazínu The Zeitung, proto jsem blog trochu zanedbával. Dnes to tu taky trochu ošidím, neboť tady slepím dva příspěvky, které jsem původně přípravil právě pro Zeitung, respektive pro jeho "módní rubriku".



První outfit jsem nazval „Akce u vojenské maringotky“. Pozor, i na takovou akci můžete přijít v pořádně vychytaném vohozu. Nechme stranou čepici. Bunda i džíny jsou od Wranglerů a obojí je přizpůsobeno nevlídnému počasí předjarních a jarních plískanic.

Jak bunda tak rifle jsou tzv. „rain ready“. Džíny jsou ošetřeny pryskyřicí, která je dělá voděodolnými. Ambassadorem řady Wrangler Denim Performance se před časem stal Kimi Raikkonen.

Zde jsou jednotlivé kusy bez figuranta. Asi mi to neuvěříte, ale původně jsem tady měl napsáno: "Zde jsou jednotlivé kusy figuranta."


Pod bundou není vidět košile, triko a spodní prádlo.




Ať již jdete prozkoumávat meze, na bečku, pomoct babičce s jarními pracemi nebo kamkoli jinam, budete potřebovat kvalitní obuv. Figurant má na sobě v Německu šité boty Lowa Tibet s membránou GORE-TEX®.


Možné je ovšem použít i řádně promazanou koženou obuv nebo jinak proti dešti připravené boty. Třeba boty Asolo Lhasa, jejichž vlastnosti jsou krásně popsány v následující recenzi:



Zapomenout samozřejmě nechci ani na dámy a děvčata. Zatím alespoň dva tipy na bundy, s kterými na zmiňované mezi nebo jiné jarní akci v přírodě jistě udělají parádu. 


Pokud by vás zajímalo, jak jinak je možné chránit se před jarními deštíky, mrkněte se na příspěvek Déšť, déšť, déšť…

V pokračování zmiňovaného článku o oblečení do jarních plískanic jsem lehce otevřel téma "bečka jako součást české lidové kultury". Až dodatečně jsem si uvědomil, že jsem to trochu přepískl. Nechci podceňovat českou bečkovou scénu, ale myslím si, že klasickou "bečku" pořádají na přelomu jara a zimy jen ti nejdrsnější drsoni. Nicméně tady to "okénko do minulosti" je.


Tenhleí outfit jsem nazval Nesbødník v jesenickém podhůří. Čepice s norskou vlaječkou je vyrobená v Číně, koupená u Vietnamců a do ČR ji dovezla společnost Morava Trade.

Bunda i kalhoty jsou Levi’s z e-shopu jeans.cz. Džíny jsou klasické Levi’s® 501™ Marlon, podle Marlona Branda, který je měl na sobě ve filmu The Wild One.

Na dalším obrázku je stejná bunda doplněná džínami Wrangler s úpravou „Rain Ready“, o kterých jsem se zmiňoval posledně. 


Pár lidí už se mě ptalo, zda se fotím na samospoušť nebo mám fotografa. Odpověď zní: občas pomůže samospoušť, občas fotografka. Fotografka na snímku je ovšem jen ilustrační. Tedy ta fotka je ilustrační. Zkrátka fotografka na snímku nemá se zmińovanou fotografkou nic společného.


Teď tedy k povídání o pojmu „bečka“. Po posledním příspěvku jsem si uvědomil, v jakém oblečení se vůbec na takové akce chodívalo. Džíny tenkrát bývaly vzácností, kterou by nikdo jen tak nezlikvidoval na podobné akci. Každý měl oděv, který byl připraven odolat všem nástrahám, které byly s účastí na bečce neodmyslitelně spojeny. Často to byly nějaké části vojenské výstroje. Jeden kamarád nosil klasickou, modrou, nezničitelnou, pracovní kombinézu. Takové kousky pak i po vypráni nádherně voněly kouřem z táboráku, který k bečce patřil.

Děvčat bývalo na bečkách pomálu. Na bečce se muselo počítat s jistou mírou nepohodlí a ne každá dívčina byla připravena na absenci toalet, nedostatku zrcadel a dalších vymožeností.S jednou dívkou mám ovšem spojenu příhodu, kterou bych považoval za vymyšlenou, pokud bych ji nezažil na vlastní kůži. Dorazili jsme autem s přívěsným vozíkem k domku jedné z mála účastnic. „Jedeme pro štěně,“ zahlaholil kamarád. To zaslechla spolužačka účastnice a radostně zvolala: „Jééé, pro jaké štěně? Já miluju štěňata!“ „Tak pojeď s náma,“ vyhodnotil kamarád správně situaci a dívenka skutečně nasedla k nám.

Byla to milá a usměvavá brunetka, které jen zářily oči při představě spatření onoho štěněte. Když jsme dorazili k hospodě a vše se vyjasnilo, úsměv brunetce zmizel z tváře. Štěně samozřejmě nemělo s psím mládětem nic společného. Štěně se říkalo bečce piva s objemem 25 litrů. To je čtvrt hektolitru a z toho, dle mých informací, označení štěně vychází. Čtvrt – štvrtně – štěně.

Holky se samozřejmě snažily na bečce vypadat trochu k světu, ale ani ony nechodily ve značkových džínách nebo v sukýnce a lodičkách.

Trochu jinak to vypadalo na mé poslední bečce, kterou jsem absolvoval už jako učitel společně s několika kolegy, kolegyněmi a jejich dětmi. Tahle bečka se nekonala někde v lomu za městem, ale v chatkách jednoho rekreačního střediska v Hrubém Jeseníku.

Tahle bečka už byla bez táboráku, oblečení všech bylo civilnější a účast dětí krotila některé vášně. Vzpomínám si, že čepovat pivo dostal za úkol syn jednoho z učitelů. Když ho jeden kolega zdrbal za to, že mu přinesl „kozu“, tedy zvětralé pivo, strašně se tím slovem nadchl a při své práci nezletilého číšníka ho rád použivál. V jedné chatce byla černá tabule se jmény účastníků a místo na lístky se křídou kreslily čárky na ni. Malý číšník občas s poťouchlým úsměvem napsal na tabuli místo čárky K jako „koza“.



Od této poslední bečky uběhlo neuvěřitelných dvacet let. Celých dvacet let jsem se podobné akce nezúčastnil a ani netuším, zda se ještě dnes „bečky“ konají a jak vypadají. Schází se dnes ještě někdo někde v lomu u táboráku u bečky piva vlastnoručně natlakované a naražené? Předpokládám, že něco v tomhle smyslu se asi děje. Stejně tak předpokládám, že se dnes už soudek s pivem nemusí provizorně chladit pomocí nejrůznějších triků, například zakrytím hromadou mokrých dek. Nejde jen o to, že pivo prostě chutná při určité teplotě. Tenkrát se pivo prostě nepasterizovalo a půl dne na sluníčku by s ním pěkně zamávalo.

Pokud se podobné akce konají, hrají a zpívají se na nich třeba Kryl a Black Sabbath s českými texty? Má na takových akcích každý svůj krýgl? A konečně, v jakém oblečení se na takové akce chodí? Možná působím jako nějaký staromilec, ale mně se po reálném socialismu nijak nestýská. Po těch lumpárnách, které byly s bečkami spojeny, docela jo.

V hudebním okénku dnes bude jedna jediná skladba - Iron Man od Black Sabbath. Tahle skladba s různými verzemi českého textu nesměla chybět na žádné bečce nebo podobné akci. Pro zajímavost uvádím kousek onoho textu:
Holky třeste se, železný muž kráčí po lese
Nohy nakřivo, na prdeli srp a kladivo
My jsme Black Sabbath, utíkáme z Ruska na západ

3 komentáře:

  1. Tak som sa preklikla na The Zeitung... Paráda, sranda, už sa teším, ako ku tomu večer zaľahnem do postele a budem čítať :D :D :D

    OdpovědětVymazat
  2. eToro is the #1 forex broker for beginner and full-time traders.

    OdpovědětVymazat