neděle 6. listopadu 2016

Klein Wien

„Šumperk mile překvapuje výstavností a rozkošnou polohou tak, že ne nadarmo Vídni menší sluje.“ Jan Havelka, 1883


Šumperk opravdu jeden čas nesl hrdé označení "Malá Vídeň". Zvu čtenáře na malou procházku s výkladem a několika tipy na podzimní outfit. Pro dopravu doporučuji využít stylově služeb železniční společnosti k.k. privilegierte Mährische Grenzbahn. Pokud by zrovna byla výluka, poraďte si jak uznáte za vhodné.


Návštěvnicím bych v tuhle dobu doporučil tweed. Od hor již přichází chladnější vzduch a není dobré tuto skutečnost podceňovat. Zaujal mě třeba model, v kterém na cestu vlakem vyrazila Miss Victory Violet.


Šumperské vlakové nádraží bylo vybudováno v roce 1900 podle projektu architekta oddělení pozemních staveb vídeňského ministerstva železnic Karla Immera. Je zajímavé, že má téměř identické dvojče v polském Przemyśli
Nádraží v Przemyśli je označováno jako nejkrásnější polské nádraží a zapsalo se také do české literatury. Dobrý voják Švejk z něj odjíždí do Chyrowa, když je propuštěn z vězení v Przemyślovské pevnosti poté, co si nedopatřením oblékl ruskou uniformu. 


Jakmile vykročíte z nádraží směrem k městu, otevře se před vámi Nádražní třída (Banhofstrasse), kde začíná oficiální trasa "Po stopách Malé Vídně". Ještě před přechodem je možné vpravo zahlédnout bar U Markéty. Ten do Malé Vídně nebývá zařazován (nejspíš proto, že není zcela jasné století jeho vzniku), ale patří bezesporu mezi nejpozoruhodnější nádražní špeluňky na Moravě.


Prvními budovami, které již jsou do Malé Vídně zařazovány bez okolků, jsou dvě vily postavené na konci 19. století. Ve vile lékárníka Eduarda Hackla je dnes Okresní knihovna, ve Vile Doris dnes sídlý Vila Doris - Dům dětí a mládeže. Druhou vilu nechal postavit Karl Chiari, který patřil mezi nejvýznamější šumperské osobnosti tohoto období. Byl také významným představitelem silného německého nacionalismu. Ten byl v Šumperku tak výrazný, že zde těsně před vyhlášením československého státu proběhlo několik akcí na podporu připojení Sudet k Rakousku.


K dalšímu putování jsem vybral model z aktuální kolekce Ralpha Laurena pro podzim 2016.
Na konci Nádražní třídy stojí další dvě budovy z konce 19. století - pseudogotický evangelický kostel a německé gymnázium. Po otevření gymnázia se ozývaly pyšné hlasy, že stavba svou velikostí předčila leckteré universitní budovy mocnářství.


Dnes v budově sídlí obchodní akademie a to je příležitost představit si mladistvější outfit s výrazně modrými keckami Nike, které krásně ladí s každými dveřmi stejné barvy.


Necháme-li budoucí účetní a ekonomky na pokoji, dostaneme se několika málo kroky k tzv. Pavlíninu dvoru. To je komplex budov, inspirovaný francouzskou architekturou a na svědomí jej má opět Karl Chiari. Dnes zde sídlí vlastivědné muzeum.


Dalších pár kroků nás dovede na Hlavní třídu (v té době Schillerstrasse), kde je hned několik budov patřících do Malé Vídně. Nejvýraznější je budova Německého spolkového domu, ve kterém je dnes divadlo. 


Pro návštěvu divadla nebo restaurace Opera ve stejné budově bych doporučil nějaký kousek z ateliéru Jensen. 
Malá vsuvka: Malou Vídeň ze Šumperku udělal především prudký rozmach textilního průmyslu. V té době zde bylo až 20 textilních manufaktur a vyráběl se zde např. damašek, plyš, samet, trip (lesklá látka na sváteční oblečení vyráběná pouze v Šumperku), manšestr, dušestr a taky mezulán. Jak vypadal mezulán můžete zjistit třeba v tomhle článku o oblečení anglické chudiny.


Pár metrů od divadla je další nepřehlédnutelné místo. V roce 1905 zde byl postaven obchodní dům Adolfa Schustera. Na místě původně stával dům, jehož majitel J. Stefany byl dědečkem Otýlie Strobachové, vynikající pěvkyně, která vystupovala i ve vídeňské opeře. V přízemí obchodního domu byla Schusterova drogerie a obchod semeny, v podkroví fotoateliér Augustin.


V roce 1905 se v Šumperku narodil pozdější příručí drogisty Schustera Hermann Krumey. Ten později nechvalně proslul jako fanatický nacista a hrdý a bezohledný člen SS. Měl na svědomí tisíce "méněcených" lídí z celé Evropy a vypracoval se až na prvního Eichmannova zástupce. Po válce se tomuto válečnému zločinci dlouho dařilo unikat spravedlnosti. Teprve v 60. letech byl odsouzen k doživotnímu žaláři.


Hlavní třída končí v místě, které je dnes známé jako Točák (dříve Eichelbrennerplatz). Většina budov má i zde víceméně podobu z období Malé Vídně. Pokud v tomhle místě projdeme pasáží, dostaneme se k nejstarší a nejvýraznější budově Šumperku - k bývalému Dominikánskému klášteru.


Klášter několikrát změnil své využití. Po mniších zde bylo skladiště soli a kožešin, pak kasárna a lazaret. Dnes je zde střední zdravotnická škola, tedy asi třista rozjivených studentek. Podívejme se při této příležitosti, co pro procházku podzimním Šumperkem doporučuje Pařížanka Zoé Alalouch.


S dominikánským klášterem sousedí tzv. Geshaderův dům. Nejznámějším majitelem tohoto domu byl Heinrich Peschke, který výrazně zbohatl díky znalosti tajemství výroby tripu - polosametu. Jeho bohatství neuniklo pozornosti Jindřicha Františka Bobliga z Edelstadtu, který i kvůli Peschkovi přenesl "vyšetřování" čarodějnických procesů z Losin do Šumperku. 


Manželé Peschkovi patřili k nejstatečnějším obětem čarodějnických procesů. Peschek se ani po osmiletém věznění a mučení k čarodějnictví nepřiznal a tak byl prohlášen za zvlášť nebezpečného a nakonec stejně upálen.

V pozoruhodném filmu Kladivo na čarodějnice na sebe ovšem strhla pozornost krásná kuchařka Zuzana Voglická, kterou hrála Soňa Valentová. Nedávno jsem se až lekl, když jsem zjistil, jak strašně moc je jí podobná její dcera - Katarína Hasprová.


Ta prý excelovala ve slovenském muzikálu Báthoryčka. V téhle souvislosti mě napadlo, proč už dávno nevznikl muzikál Kladivo na čarodějnice. Pak jsem zjistil, že už dávno vznikl. Hasprová tam ovšem roli Zuzany Voglické nemá. Jsem zklamán a české muzikály ani nadále navštěvovat nebudu.

V Geshaderově domě je dnes Dům evropského setkávání a expozice "Čarodějnické procesy". V roce 1933 odsud byl takhle romantický pohled Kasárenskou uličkou k chrámu sv. Jana Křtitele


Paralelně s Kasárenskou (dnes Kladskou) uličkou stoupají vzhůru ulice Radniční a Starobranská. Ta druhá je na dalším snímku  Všimněte si vývěsní cedule obchodu Humanic. Humanic je dceřinná společnost Leder & Schuh AG z Grazu a první dva obchody vznikly v roce 1907 ve velké Vídni.


Starobranská ulice ústí na Náměstí Míru (dříve Marktplatz) a novogotickou podobu má také z počátku 20. století. Věž radnice je dnes vyhledávaným místem pro úžasnou vyhlídku, ale není to tak dávno, co ještě na ochozu hlídkovali ponocní. Posledním z nich byl prý Antonín Hruška, kterému město v roce 1950 přidělilo kožich. Kromě radnice je na náměstí několik dalších domů spojených s érou Malé Vídně.


Kousek od náměstí stojí děkanský chrám sv. Jana Křtitele, jehož věž je nejlépe dochovanou gotickou památkou v Šumperku. Na první fotografii stojí u dveří chrámu první dnešní pánský model. To modré je jakýsi kočkopes - zateplené sako s kapucí. Zní to šíleně, ale chodí se v tom na podzim skvěle. Kočkopes je doplněn vlněnou bekovkou a šálou se vzorem rybí kosti.


Hned vedle radnice je zajímavá lavička, jejíž autorkou je Lea Vivot, šumperská rodačka, která nyní žije střídavě v Kanadě, USA a Mexiku.


Náš drobný výlet, který v žádném případě nemohl obsáhnout všechny zajímavosti Malé Vídně a už vůbec ne všechny zajímavosti Šumperku, zakončíme na Neutorgasse, dnes Lužickosrbské ulici. Lužickosrbská ulice je takovým smutným důkazem toho, jak to s Malou Vídní vypadá dnes. Právě zde je dnes asi nejvíc prázdných budov.


Na Lužickosrbské ulici stojí třeba bývalá vyhlášená Meissova vinárna. V éře Malé Vídně se zde scházela vybraná společnost, třeba pan doktor Oskar Alexander Gutwinski, který byl na počátku 20. století velkým propagádorem lyžování v Jeseníkách. Krásné povídání o něm v roce 1980 napsal syn Erwin Gutwinski.


Podoba tohoto domu se za sto let příliš nezměnila; prostory v ní jsou ovšem již pěkně dlouho k pronájmu a v celé ulici je dost mrtvo.


Na závěr ještě dva podzimní modely modelky a bloggerky Tary MiSioux. Ten druhý je z tweedu, ale jak s tím proklatě k pasu sahajícím výstřihem chce Tara odolávat jesenickým větrům, netroufám si odhadnout.


Není to ovšem zřejmě nic neobvyklého; také Rachel Jensen nedávno představila pro procházku podzimním Šumperkem model, kde tartan jen zlehka zakrývá dekolt.


Pro dnešní hudební okénko jsem vybral vídeňskou zpěvačku Fatimu Spar. Její původní jméno je Nihal Şentürk, ale skutečně se narodila v Rakousku. Její hudba je těžko zařaditelná, ale já jsem si ji hodně oblíbil. Hned první skladba "W" je skvělá.





Přemýšlel jsem o další rakouské muzice a vzpomněl si na naprosto nerakouskou perlu Fairtrade Floyd. Jednostrunný nástroj diddley bow je zjevení z rockového pekla.


Na závěr pár klipů z Malé Vídně, tedy ze Šumperku. Nejznámnější šumperskou kapelou je O5&Radeček a těm se tady proto vyhnu.  Je zde několik tvrdších rockových part. Postupně zahrají: Tainted, Dying Passion, Shockwave a e






1 komentář:

  1. Překontrolovat eToro, největší sociální investiční síť na světě, kde miliony klientů vydělávají kopírováním obchodních rozhodnutí našich nejlepších obchodníků.

    Výměna kdekoli Váš čas je drahý. Obchodujte na počítači, mobilu a tabletu

    227,651,647 - Otevřené obchody na eToro

    OdpovědětVymazat